Životopis
Evgenia Obraztsova se narodila v Petrohradě 18. ledna 1984 do baletní rodiny. Budoucí kariéru jí defacto vybrali rodiče, kteří odhalili její talent pro pohyb, linie a psychickou vytrvalost. Světu baletu byla blízko již od útlého věku. Evgenii se ale také zalíbilo divadlo a za nedlouho nastala chvíle její definitivní volby - balet nebo herectví? Vybrala si balet, ale herectví pro ni zůstalo navždy velkou láskou. Misky vah ve prospěch baletu převážila krása, atmosféra a v neposlední řadě Petrohradský symfonický orchestr. Filharmonie se jí stala na mnoho let třetím domovem. Bylo to pro ni místo, kam přicházela každý večer po hodinách na Akademii Vaganovové.
Během let na Akademii Vaganovové pracovala se spoustou učitelů a mnozí z nich se stali velmi důležitými při její formulaci vlastního stylu a osobnosti jako baleríny. Prošla např. výukou Lyudmily Sofronovové, Inny Zubkovskayi nebo Mariny Vasilievy. Lyudmila Sofronova, jedna z posledních studentek Agrippiny Vaganovové, ji naučila vcítění se do dívčích rolí a vnímání atmosféry petrohradského baletu. Inna Zubkovskaya jí pomohla s pružností a jistotou pravé baleríny, zatímco Maria Vasilieva, nejzkušenější učitelka, jí předala své zkušenosti a naučila ji sebejistotě. Evgenia dodnes spolupracuje na svých rolích se skvělým učitelem baletu Nikolaiem Tagunovem.
V roce 2002 absolvovala Akademii Vaganovové a okamžitě byla přijata do jednoho z nejlepších baletních souborů světa - Mariinského. Zde zahájila skutečnou kariéru. Tři zásadní životní události ji potkali již v sezóně 2002-2003. Za prvé: byla pozvána na turné do Paříže. Za druhé: dostala se do rukou skvělé pedagožce a baletní mistrini Ninel Kurgapkině, která dohlížela na vývin jejího petrohradského stylu tance a pomáhala jí s rolemi jako Aurora, Sylfida, Giselle, Kitri a mnohými dalšími. A třetí, nejosudovější událostí, se jí stala hlavní role v baletu Romeo a Julie, která ji vynesla ke hvězdám ruského baletu. Na tuto roli se se svým učitelem Leonidem Lavrovským připravovala celých šest měsíců. Dodnes patří mezi nejoblíbenější představitelky Julie.
Rok 2004 začal pro Evgenii další hlavní rolí v domácím Mariinském divadle - Sylfida (která je nyní považována za její vizitku). Aby byla na tuto roli dostatečně připravená, rozhodla se požádat o pomoc S. Bereznoie. Příprava byla velice puntičkářská, protože Evgenia stejně jako její učitelé chtělá přenést na jeviště pravé kouzlo petrohradského baletu. Éteričnost a poezie s jakými Evgenia tančí své hrdinky je z velké části odrazem Petrohradu, jako města hudby a poezie (jak jej chápal např. také Marius Petipa, když se jím nechal inspirovat k Bajadéře).
Ve stejném roce nastudovala Evgenia další důležitou roli ve své kariéře - Shirin v Legendě o lásce Jurije Grigoroviče. Před mnoha lety tuto roli svěřil samotný Grigorovič přímo Kurgapkině. Kurgapkina hluboce milovala tuto roli, a tak se Evgenia dostala pod přísný dohled s důrazem na každou maličkost, aby splnila vysoké nároky na extrémní přesnost a smysl pro detail. A to se jí podařilo.
Její životopis je opravdu dlouhý a bude mi nějaký čas trvat, než ho celý přeložím